Vilém Kovač – florbalový tým VŠTE

Bc. Vilém Kovač studuje magisterský studijní program Logistika na VŠTE, a zároveň je kapitánem školního florbalového týmu.

Viléme, jak jste se stal kapitánem florbalového týmu VŠTE?

Dostal jsem se k tomu jako slepý k houslím 🙂 Když jsme zakládali tým, hlasovali jsme, kdo bude kapitán a kluci si vybrali mě. Vzal jsem si to na starost a teď jsem ten, kdo se o všechno stará. Obepisuju kluky, snažím se je dostat na tréninky a cepovat, jsem taková jejich mamka, co se je snaží motivovat.

Jak jste se dostal ke studiu na VŠTE? Jste z Českých Budějovic?

Jsem z Českého Krumlova. Tady jsem na bytě. V prváku a druhá jsem dojížděl, ale dojíždět sem každé ráno v 8 není kvůli dopravě úplně optimální.

Proč právě obor Logistika?

Původně jsem si vybral strojírenství, ale navazující program se otevíral až letos, takže jsem byl nucen přejít na logistiku, která je tomu nejblíž. Plánuju si ještě dodělat dálkově magisterský program strojírenství.

Co byste pak chtěl dělat?

Pracovat v nějaké firmě jako plánovač výroby. Byl jsem na praxi v Krumlově ve firmě P.M.H., povinnou praxi mám příští semestr, takže tam chci zase jít. Byl jsem tam ve výrobě, vyráběl jsem radiátory. Teď bych chtěl jít do skladu a plánovat objednávky materiálu, nástrojů. Už jsem se tam byl podívat, řešil jsem výkresy nástrojů, objednávání.

Kdy jste začal s florbalem a proč právě ten?  

Ve třetí třídě. Protože na hokej jsem nikdy neměl nohy, nevydržím v bruslích. Navíc to stojí dost peněz, takže rodiče mě přihlásili na florbal. A zůstalo mi to.

Baví vás to i po těch letech?

Baví mě to pořád. Měl jsem dvouroční pauzu, kdy jsem si řekl, že už ne, ale poslední 4 roky jsem se k tomu vrátil a je to skvělý.

Za jaké kluby hrajete?

Hraju za tým VŠTE, ale jinak jsem v klubu SK Meťák České Budějovice.

Jak to stíháte všechno skloubit?

V posledním ročníku je studia málo, takže už to časově náročné tolik není. Do toho práce a tréninky jsou taková třešnička na dortu… Mám trénink každý večer kromě víkendů, kdy jsou většinou zápasy.

Kde trénujete?

U Pouzara, protože jak jsme začali hrát pozdě, už všichni měli nasmlouvané a zamluvené haly. U Pouzara je malá tělocvična pro trénink hokejistů na sucho, je to tělocvična asi 30 na 20 metrů. Normálně se hraje 40 na 20 metrů, takže je to malé.

Kolik je vás v týmu?

Máme asi 14 členů. Na trénink chodí 7, 8 lidí. Kluci jak totiž například z Jindřichova Hradce, z Plzně, z Kutné Hory, takže většina se tam nesejde. Někteří hrajou celkem vysokou ligu a nemůžu po nich chtít, aby si plácali s klukama, kteří s florbalem teprve začínají.

Nejste tedy všichni na stejné úrovni?

Úroveň hráčů je různá. Já se snažím je do něčeho dokopat, ale někteří z týmu jsou začátečníci. Jsou to teda opravdu pracanti, kteří poctivě chodí na tréninky. Myslím si, že kdybychom se přihlásili do jihočeské ligy, tak bychom si mohli zahrát, ale v té univerzitní lize je úroveň úplně někde jinde, hrajou tam kluci z nejvyšší florbalové ligy, co se v Česku hraje. S těma se úplně hrát nedá. Ale možnost zahrát si proti těm nejlepším je skvělá. Na Karlově Univerzitě proti nám hrálo 8 lidí z nejvyšší ligy. Pro nás to byla zábava, dobře jsme se tam bavili.

Takový vtipná historka byla, když jsme hráli s ČVUT. Ujel jim vlak a přijeli jen v pěti, ale byli to hráči ze superligy. My jsme byli všichni, ale porazili nás 10:1. Nepotřebovali běhat, jen tam tak chodili a posílali si to mezi sebou. A to hráli druhý zápas po sobě, ani si nestačili odpočinout. Prostě je to úplně jiná liga.

Hledáte do týmu VŠTE nové členy?

To je naše priorita. Teď řešíme podporu, propagaci, nábor. 

Nemáte ale zatím logo ani název týmu

Myslím, že nepotřebujeme logo ani název jako třeba Black Dogs. Jsme prostě florbalový tým VŠTE.

Jaké jiné zájmy ještě máte? Máte na ně čas? 

V podstatě ani ne. Kromě florbalu běhám. Občas jdu do posilovny, doma cvičím.

Jak se vidíte za pár let z pohledu sportu? 

Doufám, že mi vydrží takový zapálení, že to budu pořád dělat. 

Jak vás škola podporuje?  

Škola nabízí individuální studium, ale pro mě to není úplně třeba. Klasickou ligu, kterou hraju, trénujeme pondělí, úterý, čtvrtek, středa dobrovolně, takže je to většinou po škole a člověk se dokáže naučit předtím, tréninky jsou večer. Škola mi nabízela individuální studium. Není problém tady studovat pro sportovce. Škola nám taky platí tělocvičnu.

Je florbal tvrdý sport? Zranil jste se někdy?

Nějaké vyvrtnuté kotníky, nalomený malíček… Hraje se do těla, přepadává se přes mantinel, ale není to o zdraví. Vtipné je, že zrovna 3 týdny zpátky při tréninku jsem dostal balonkem do choulostivých partií. A to bylo nejhorší zranění, které se mi zatím stalo.

Kdo je váš sportovní idol? 

Filip Langer 🙂