Od roku 2020 je nutné mít na drony licenci, mít online registraci a absolvovat testy. I poté můžete létat jenom v uzavřených komunitách, jako jsou kroužky modelářů atd. Zpřísnila se i bezpečnostní pravidla na ovládání dronů v kategorii, v níž kroužek působil. Na VŠTE byl požadavek na 5 a více členů z řad aktivních studentů. Kroužek měl spoustu členů z řad již vystudovaných absolventů, ale aktivními studenty se nenaplnil. Fungování kroužku bylo omezeno i kvůli časové vytíženosti dvou hlavních organizátorů RC Falcon, Jana Večerka a Tomáše Szendreie. Oba kromě studia pracují a dronům se věnují jen ve volném čase.

Jan Večerek však i přesto zve potenciální zájemce o létání s drony z řad studentů VŠTE: „Máme laboratoř dronů, která spadá pod Dopravu a logistiku. Pro zájemce je tam vždycky možnost seznámit se s leteckým simulátorem nebo základními druhy pájení, když si chtějí sami dron postavit, dále také možnost 3D tisku.“

O kroužku RC Falcon, kterému se věnoval několik let svého studia, mluví s velkou láskou, ale i lítostí. „Měli jsme vizi do budoucna postavit si závodní tým a létat s vlastními drony, které si postavíme. Ale kvůli tomu, že musíte mít licenci a splňovat legislativu, na leteckém simulátoru mít odlétaných aspoň 100 hodin, tak jsou to pro nás teď požadavky, které nemůžeme pro další uchazeče splnit. Vzhledem ke covidu a nemožnosti létat na letišti, jsme byli nuceni od roku 2020 pozastavit činnost. Zájemce samozřejmě vítáme, je možná osobní konzultace.“

Jan Večerek se modelářství věnuje od 11 let, staví si letadýlka a drony ho ihned oslovily. Situace však podle něj není pro létání s drony vůbec příznivá. „Vláda nám to nyní nezlehčuje, legislativa není jednoduchá. Každý dron, který má kameru a spadá do určité hmotnostní kategorie, musí splňovat legislativu, podmínky, kde můžete lítat, nad čím…Musí být registrován na úřadu civilního letectví, splňovat požadavky pro konkrétní dron, v naší kategorii FPV létání (pohled z 1. osoby) musíte mít i kopilota, který dohlíží na dron. Musí udržovat stálý oční kontakt s dronem. Vy v brýlích vidíte, co dron vidí v reálném čase, ale nevidíte dron. Na ten dohlíží kopilot, který musí mít taky licenci. To všechno platí od roku 2020. Dron pod 250 gramů je spíš považovaný za hračku a pro nás není efektivní s tím létat. Na jednu stranu je to dobře, že jsou bezpečnostní pravidla pro větší. Jde o stroj, který má 15 kilo a roztočený rotor – kdyby na někoho spadnul, je to smrtící. My jsme si postavili závodní speciál z uhlíkových vláken a když dáme plný plyn, 180 km/hod to v pohodě dává. Z nuly na 100 dá za 1,5-2 sekundy. Byli jsme hodně podporovaní školou, mohli jsme si vyvíjet koncept dronů, na 3D tiskárně nebo z uhlíkových vláken. Celkově se příprava stroje s kamerou, nabíječkami a bateriemi pohybuje v řádu 50 000 Kč.“