Povězte nám něco o sobě.

Pocházím z Kutné Hory a v Českých Budějovic jsem kvůli hokeji a studiu. S hokejem jsem začínal v Kutné hoře a postupně jsem se přes Kolín dostal až do juniorky v Motoru. Následně jsem nastoupil na VŠTE a s hokejem pokračoval v David Servisu ve druhé lize. Potom se naskytla možnost hrát za Black Dogs VŠTE, kam jsem postupně přešel úplně. V současné době hraji v rámci střídavých startů kromě Black Dogs i za HC Čáslav. V Budějovicích jsem pátý rok, ale nejsem tady pořád, jezdím často domů, když mám volno. Tady jsem na koleji, na pokoji s Ivem Svobodou. Hrajeme zápasy v týdnu, takže víkendy jsou většinou volné.

Jak daleko je Kutná Hora od Českých Budějovic?

Celkem dost. Předtím jsem jezdil vlakem, to bylo horší. Teď jezdím autem. Vlakem to trvalo kolem 3 až 4 hodin s přestupem přes Prahu. Autem to je dvě, dvě a půl hodiny.

Proč jste si vybral VŠTE pro studium?

Protože jsem předtím hrál hokej v Českých Budějovicích a přemýšlel jsem, co dál. Nevěděl jsem, kam jít dál po střední a ekonomie mě zaujala. Takže se to potom tak pěkně spojilo i s hokejem.

V Budějcích se vám líbí?

Hodně se mi tady líbí. Lidi jsou milí, líbí se mi, jak to tady vypadá, centrum je taky hezké. Hodně se mi tady zalíbilo.

Chtěl byste tu zůstat?

Uvidíme, co bude. Samozřejmě mě to táhne i domů, jak už jsem dlouho pryč, ale uvidíme. Ani jsem nečekal, že budu někdy v Českých Budějovicích, takže čekám, co se naskytne. Dostuduju magistra a pak už bych chtěl pracovat. Ohledně hokeje bych chtěl pokračovat dál, ale uvidíme, co bude.

Ne každý hokejista bere školu tak vážně…

Já jsem byl naštěstí odmalička od rodičů vedený, že škola je základ. Magistra určitě chci dodělat, zatím se mi daří, všechny zkoušky jsem naštěstí udělal napoprvé, snad se mi bude takhle dařit i nadále.

Co byste potom chtěl dělat za práci?

Ještě nejsem úplně rozhodlý, protože kvůli hokeji jsem si nevybudoval odmalička moc vztah k ničemu jinému, do čeho bych byl stoprocentně zapálený, takže čekám, kam mě život přivede. Nejvíc by mě bavilo nějak propojit sport s ekonomií, nebo dělat manažera v nějaké firmě. Na škole mě hodně zaujal i marketing a obchod.

Baví vás škola?

Baví. Jsou předměty, které nejsou úplně příjemné, ale takhle to má každý. Vesměs je to spíš o učitelích. Když je učitel, který chce a má co dát, tak je to příjemné, je to přínos. Navíc když vás to baví, tak si i víc pamatujete.

Jak se vám daří skloubit školu s hokejem?

Naštěstí se to dá, protože nám škola vychází hodně vstříc. Například když se vrátíme pozdě ze zápasu třeba z Ostravy, nemusíme hned ráno na seminář, kde bychom byli stejně mimo. Učitelé se snaží nám vycházet vstříc i termínově, co se týče úkolů a testů. Je opravdu super, že nás škola podporuje. Vím, že takhle to není všude, že ne všude mají hokejisti takové výhody.

Kdy jste začal s hokejem?

V 8 letech. Odmalička se mi ten sport líbil, ale z různých důvodů chvíli trvalo, než jsem začal. Mimo hokej už odmalička přes léto hraju i fotbal. Takhle to má většina hokejistů. Když jsem byl malý, tak se rodiče snažili, abych byl všestranný, takže jsem zkoušel všechno možné, ale hokej mě nadchnul nejvíc.

Jaké to bylo v Motoru?

Chtěl jsem tam udělat kariéru a hrát hokej profesionálně, ale do áčka bylo těžké se dostat, a navíc jsem v juniorce mohl být bohužel pouze rok. O další jsem přišel kvůli reorganizaci soutěží, kvůli které musel náš ročník hrát pouze dospělé soutěže. V áčku o nás nebyl zájem, tak celý můj ročník musel odejít. Několik z nás šlo stejně jako já do David Servisu a teď spolu hrajeme i v Black Dogs. Doteď nechápu, koho to na svazu napadlo a jak to mohli odsouhlasit, navíc když to následující rok zase změnili. Ale beru to tak, že co se má stát, se stane. Každopádně jsem rád, že jsem mohl v takhle velkém klubu být.

Baví vás to ve školním týmu?

Jasně, máme hodně dobrý tým a zatím i celkem dobré výsledky. Chceme to vyhrát, taková ta touha po vyhrávání, něco dokázat. To mě na tom baví asi nejvíc. Taky to, že máme dobrou partu a srandu v kabině, jak už jsem řekl, tak hodně kluků znám delší dobu. I studentský život je příjemnější, když jdeme s týmem do města oslavit výhru…

Takže individuální sport by vás nebavil?

Mám radši kolektivní sporty. I do budoucna, člověk má kontakty po celé republice, to se hodí i z pracovního hlediska. Baví mě parta a společné emoce, které máme ze hry.

Měl jste nějaká zranění?

Jedno koleno jsem měl operované (meniskus), to jsem si udělal při fotbale, druhé koleno jsem si zranil, když jsem kvůli zápočtu z atletiky na FTVS Univerzity Karlovy běhal překážky. Až do třeťáku jsem studoval dvě školy zároveň. Bohužel už se to pak ale nedalo stíhat. Když jsem dělal státnice tady, celé zkouškové jsem tam nemohl být. Já jsem dělal FTVS hlavně kvůli tomu, že jsem se chtěl obohatit v tom, jak se mám stravovat, trénovat, dělat v tom sportu něco víc. Chtěl bych to zkusit v budoucnu ještě dostudovat.

Ale teď už můžete hrát bez omezení?

Musím říct, že to koleno, které jsem měl operované, mě už netrápí, ale to druhé mě občas trochu zlobí. Snažím se dělat kompenzační cvičení, abych eliminoval jednostrannou zátěž z hokeje. Na FTVS jsem měl všestrannou zátěž, člověk musel zvládnout téměr každý sport, což byl pro mě také přínos.

Jak třeba mít kontakty, když chcete pracovat jako hokejový manažer?

Ano, známosti dělají v dnešním světě hodně. Nějaké kontakty jsem samozřejmě během kariéry získal. Týmy jsou často hodně provázané, a tak mám hodně známých po celé republice. To je ten přínos sportu, co jsem zmiňoval. Když už to nevyjde na profesionální kariéru, uděláte si známé a máte zážitky, které můžete zužitkovat. Dneska je hrozné, když děti jsou jenom zavřené doma. Je třeba, aby mělo dítě nějaký pohybový základ, aby sportovalo a dělalo si opravdové kamarády.

Máte nějaké jiné zájmy kromě hokeje?

Nesmím opomenout přítelkyni 🙂 V létě rád hraju jakýkoliv sport, hlavně fotbal a tenis. Potom se snažím věnovat také rodině a kamarádům. Rád zajdu na pivo nebo za zábavou, když je to spojeno s přítelkyní nebo kamarády. Obecně ale moc alkohol nepiju, snažím se alespoň trochu udržovat zdravý životní styl. Pivo jsem dříve nepil vůbec, ale od té doby, co jsem v Budějovicích, mi celkem zachutnal Budvar.