Lukáš Trojanowicz – Volejbal

Lukáš Trojanowicz studuje na VŠTE Pozemní stavby a zároveň je profesionálním volejbalistou. Působí v týmu Kocouři Příbram i v českém národním týmu jako blokař. Proto studuje vysokou školu kombinovanou formou.

Proč jste si vybral ke studiu stavebnictví?

Studoval jsem to na střední a teď už dva roky dělám projektanta, takže k tomu se mi to hodilo.

Proč jste si vybral VŠTE?

Byla tady možnost dálkového studia a bylo to relativně blízko od Příbrami, je to asi hodina jízdy. Díval jsem se i na Prahu, ale tam nebyla možnost studovat dálkově.

Podporuje vás škola ve sportu?

Zatím ne, teď jsme se teprve začali domlouvat. Loni o mně nikdo ve škole nevěděl, že hraju za nároďák.

Za jaký tým teď hrajete kromě národního?

VK Kocouři Příbram (VK Euro Sitex Příbram).

Dojíždíte do Českých Budějovic často?

Jsem z Příbrami, na VŠTE studuju dálkově. Minulý rok bylo studium distanční, jak byl koronavirus, ale ani letos jsem toho moc nenajezdil. Teď jsem byl s nároďákem pryč. Ale jinak jezdím do Budějovic tak dvakrát měsíčně. Třeba za kamarády na ryby.

Proč jste si vybral volejbal?

Kvůli tátovi, který hrál volejbal, sice jen rekreačně a na vojně…Začal jsem hrát na základce, od čtvrté třídy, od kadetů jsem hrál extraligu a také jsem už byl v nároďáku. Tam jsem jezdil nejdřív jenom na soustředění, potom i na turnaje. V juniorech jsme byli druzí na Mistrovství Evropy a o rok později devátí na MS v Bahrajnu. Současně s tím už jsem hrál v mužské extralize za Příbram. Poslední rok jsem v mužích za národní tým.

Do kolika let se dá hrát?

Doufám, že ještě minimálně deset let budu hrát 😊

Takže vás to baví?

Jak kdy. Taky už toho dokáže být hodně. Teď jsem byl na operaci s kotníkem, takže teď mám nedobrovolné prázdniny.

Jak jste se zranil?

Po zápase jsem přišel do šatny, měl jsem nateklý kotník. Nebolelo to hned, až později. Šel jsem na rezonanci, tam zjistili úlomky kosti a natržené šlachy. Z jiných zranění jsem měl třeba zlomený malíček.

Je běžné, že hráč působí v extralize i v nároďáku?

V Příbrami jsem jediný v nároďáku.

Jak jste se tam dostal?

V průběhu sezony mi zavolal trenér nároďáku Jiří Novák, že s nimi jedu na soustředění.

Živí vás to?

Mám to jako práci, ale na OSVČ. Živím se tím, ale taky pracuju. Volejbal tady není tolik rozšířený, není v něm tolik peněz. Tady v Budějovicích možná jo, ale jinde ne. Ani v Příbrami. V tomhle jsou dobré kolektivní sporty, že nám klub platí alespoň vybavení.   

A co vaše druhá práce?

Jsem projektant. Chci, abych potom něco uměl, až nebudu hrát volejbal. Přijde mi, že projektování se dá dobře zvládat doma.

Jak často trénujete?

V sezoně dvakrát denně, dopoledne posilovna a odpoledne hala. Ve středu je většinou jenom jeden trénink, každou sobotu je zápas.

Chcete to dělat i do budoucna?

Určitě. Když se člověk dostane do nějakého lepšího týmu, tak se tím dá i dobře uživit.

Nedostal jste nabídku od Jihostroje? To by pro vás během studia na VŠTE byl lepší.

V Jihostroji jsou teď dva blokaři, kteří jsou se mnou v nároďáku, takže tam teď pro mě není místo.

Nemůžete se přeorientovat z blokaře na něco jiného?

Ne. To jde hodně těžko. Každá ta pozice je hodně specifická. Já jsem blokař, protože jsem hodně vysoký. Výška hraje velkou roli.  

Máte nějaké sponzory?

Jsem v klubu a ten má sponzory.

Jezdíte na turnaje do zahraničí?

Jezdím s nároďákem. Lotyšsko, Estonsko, Belgie…

Jaké máte zájmy kromě volejbalu? Stíháte vůbec něco jiného?

Stíhám, mám překvapivě hodně zájmů. Třeba hraju na kytaru, poslední dva nebo tři roky je můj obrovský koníček rybaření. Dneska už ve čtyři jsem byl na Orlíku.

A chytil jste něco?

Nechytil 😊 Potom mám hrozně rád kafe, v kafi se docela vyžívám, pořídil jsem si pákový kávovar.

Co ještě vás baví? Třeba jiné sporty?

To už nestíhám.