Pavla Buřičová – skok o tyči

Tyčkařka Pavla Buřičová studuje na VŠTE Podnikovou ekonomiku. V létě 2022 reprezentovala Českou republiku v Maďarsku v kategorii ženy do 22 let.

O jaký závod v Maďarsku šlo a jak jste se umístila?

Bylo to trojutkání Česka, Polska a Maďarska. Skončila jsem šestá.

Odkud jste?

Jsem z Tábora a závodím za TJ VS Tábor.

Proč jste si vybrala ke studiu VŠTE?

Mám střední obchodní a to ekonomické zaměření mě baví, takže jsem v tom chtěla pokračovat.

Proč jste nezkusila Prahu?

Radši to mám poblíž Tábora. Nejsem tu ubytovaná, ale dojíždím každý den vlakem.

To musíte vstávat brzo…

Když potřebuju na první hodinu, jezdím v 6 rychlíkem. Ale to je jediné mínus, jinak to má samé výhody – bydlím doma a stíhám tréninky.

Kde v Táboře trénujete?

V Táboře máme Stadion Míru a v prosinci 2021 nám otevřeli novou halu, takže letošní celá přípravná sezona bude probíhat v hale. Minulý rok jsme ještě na podzim byli venku, teď můžeme podle počasí jít do haly, máme tam i posilovnu, i doskočiště pro tyčkaře. Na venkovním stadionu měnili tartan, protože příští rok tam bude Mistrovství mužů a žen.

Na to se určitě těšíte…

Trochu na to ještě musím potrénovat, takže mám motivaci. Ve své kategorii jsem třetí, ale na mistrovství je to rozdělené na ženy do 22 let a ženy jako komplet. Tam jsem okolo 20. místa a na mistrovství berou jen 16.

Takže teď vám začíná nová sezona?

Zimní sezona začíná v lednu a potom je letní asi od května.

Máte nějaké prázdniny?

Teď jsme měli dva týdny volna po sezoně, tenhle týden (v půlce září) jsme začali podzimní přípravu. Trénink zase vypadá trochu jinak – neskáčeme, ale běháme a posilujeme.

Je to náročné?

Závody jsou náročné spíš na psychiku. Když jsou závody venku, záleží navíc na počasí. Teď bylo mistrovství republiky do 22 let na konci srpna a když jsme se rozskakovali, zastavili nám to kvůli dešti. Pak jsme závodili, pak se zase rozpršelo. To bylo náročné. Ale i tak pro mě byl ten závod zatím nejlepší, protože jsem si udělala osobní rekord 3,36 m.

Jaký je světový rekord?

Kolem 5 metrů. Já bych byla ráda i dostat se ke 4 metrům. Od minulého roku jsem se zlepšila o 15 centimetrů, díky té nové hale. To mělo hodně velký vliv, protože jsme mohli trénovat celé léto.  

Jak dlouho se věnujete atletice?

Od 15 let. Začala jsem na střední, předtím jsem dělala moderní gymnastiku. Chtěla jsem změnu, začalo mě bavit běhání, začala jsem na bězích a na výšce. Po 2 letech mě oslovil trenér, že mám předpoklady dělat tyčku díky gymnastice.

Jak vám pomohla gymnastika?

V ohebnosti, důležitá je technika běhu i rychlost. Na tyči se potřebuje člověk udržet, zvednout pánev, odrazit se od tyče. Gymnastika mi pomohla v síle, obratnosti a flexibilitě.

Nebojíte se, když skáčete?

Nejhorší pro mě byl ten první skok, kdy jsem se odrážela do duchny, od té doby už ten strach není takový. Občas si říkám, že můžu spadnout, nebo když vezmu tvrdší tyč, tak mám strach, že můžu spadnout, ale člověk se nesmí bát a musí do toho jít. Pak se mu nemůže nic stát. Já jsem taková, že si dávám na všechno pozor, mám o tom přehled, třeba si neberu moc tvrdé tyče. Maximálně jsem si narazila prst, ale to byla jen blbá náhoda.

Zaměřujete se i na další disciplíny?

Teď už dělám jen tyčku. Začínala jsem na bězích (800 metrů), potom jsem dělala výšku. Začalo to na základce, kde jsem dělala výšku a stovku, měla jsem úspěch. Začalo mě to bavit a říkala jsem si, že bych mohla ještě víc trénovat, že by to mělo smysl víc než ta gymnastika. Potom jsem začala běhat, ale to byly hodně náročné tréninky.

Jak často trénujete?

Čtyřikrát do týdne. Stálé tréninky jsou třikrát (pondělí, středa, pátek), k tomu volně chodím si zaposilovat nebo zaběhat.

Máte čas na nějaké další zájmy?

Nic kromě školy a tréninků mě neláká. Takže po tréninku jsem doma a odpočívám.

Jaké jsou vaše největší sportovní úspěchy?

Na Mistrovství ČR juniorek v roce 2018 jsem se umístila pátá s výkonem 315 mm.

Chcete se sportu věnovat i v budoucnu?

Určitě jo. Zatím se zaměřuju na svoje výkony a uvidíme, co z toho bude.

Podporuje vás škola ve sportu?

Zatím nemám žádnou podporu ze školy. Podporuje mě oddíl nebo český sportovní svaz. Přemýšlela jsem nad individuálním plánem, ale zatím to nepotřebuju.

Baví vás škola?

Baví, teď jsem ve druháku. Bavila mě matika, protože to byla témata, co mi sedla. Zvládla jsem to za plný počet bodů. Měla jsem strach ze statistiky, to je víc na logiku, ale naštěstí jsem to zvládla.

Chcete pokračovat?

Nad tím budu přemýšlet až ve třeťáku.