Co studujete na VŠTE a proč jste si školu vybrala?

Technologie a řízení dopravy. Vybrala jsem si VŠTE proto, že můj táta pracuje ve firmě Vykov, kde potřebují logistiky. Takže jsem zamířila k němu.

Baví vás to?

Ano, vždycky jsem mířila k takovýmto oborům, které nejsou moc pro ženy. Praxi jsem si dělala v logistice, ale teď mám brigádu v úplně jiném oboru.

Co byste chtěla dělat potom?

Mým cílem je pracovat na dopravní policii. V Budějovicích mají vlastní školu, na kterou bych nastoupila do dodělání bakaláře na VŠTE.

Co taková práce obnáší?

Dopravní nehody, pokuty. Nevadí mi, že to bude někdy ošklivé.

A co fotbal?

Určitě bych chtěla pokračovat s fotbalem, ale nebudu na to mít tolik času, takže to bude spíš jako koníček. Nebudu na tom tak závislá jako teď 🙂 Fotbal mám teď 4× týdně 2-3 hodiny. Ještě k tomu chodíme do posilovny, chodím běhat, obnáší to hodně času a peněz.

Povězte nám něco o vašem týmu.

Do Dynama jsem se dostala společně s holkama z Třeboně. Dynamo si nás vzalo všechny, my jsme byly zakladatelky žen Dynama. Mně se tam líbí, zázemí je super. Tréninkové prostředí je taky super, přístup k nám je profesionální, snaží se, abychom se měly dobře. Máme hlavní trenérku a dva trenéry.

Proč jste si vybrala fotbal a kdy jste začala?

Začala jsem, protože jako malá jsem byla pořád nemocná a sport mi pomohl se vyléčit, takže jsem začala zároveň hrát fotbal a dělat bojový sport. Potom jsem si musela vybrat jen jedno. 8 let jsem dělala obojí. Začala jsem hrát v 8 letech v Protivíně, kdy jsem šla mezi kluky, do 15 let jsem hrála s klukama, mezi 15.-16. rokem jsem šla hrát za ženy.

Jaké to bylo v klučičím týmu?

Mezi kluky to bylo pro mě lepší, víc mě to naučilo. Každá holka, která hrála s klukama, má lepší výcvik. Taťka mě tam přihlásil a trenér si myslel, že to nepůjde. V té době holky moc nehrály, ale začala jsem vynikat a začali mě brát mezi straší kluky.

Proč je ženský fotbal tvrdší?

Holky jdou do sebe hlava nehlava. Mně přijde, že holky, co dělají sport, jsou takové bojovnější. Rozhodčí tomu nechávají volný průběh. Což je za mě dobře. Když spadne, tak spadne. Já taky občas tahám za dres. A nenechám si to líbit, když do mě někdo strčí, tak strčím taky.

Měla jste nějaké zranění?

Měla jsem, bylo to loni v září, kdy mi protihráčka prošlápla kotník a rovnou jsem jela do nemocnice. Od té doby mám oba kotníky špatné, mám s tím problém, stačí blbý pohyb a je to zpátky. Natékají mi, mám problém s vazy… Je třeba cvičit a posilovat. Také máme v Dynamu pomoc fyzioterapeutů, můžeme k nim chodit. Naštěstí se mi vazy nepřetrhaly, jen jsem měla 2 měsíce pauzu a pak jsem zase hrála. Předešla jsem horšímu zranění právě tím, že jsem měla posílené kotníky.

Jak to vidíte se sportem, až skončíte s fotbalem?

Určitě budu cvičit. Až skončím s hraním, chtěla bych dělat trenérku. Chtěla bych to zkusit v Dynamu, tam je málo ženských trenérek.

Jako práci?

Tím se nedá uživit, u žen určitě ne.

Jak se na vás dívají jako na ženu, která hraje fotbal?

V dnešní době je posun v ženském fotbale, takže se to lidem spíš líbí a zajímá je to. Přijde mi, že se na nás chodí dívat i dost diváků. Je to příjemné, nabudí to.

Fandí vám rodiče?

Moji rodiče chodí pravidelně, můj táta nosí i trubku.

Jaký pro vás bude přechod do vyšší ligy?

Určitě se těším, protože tady je to pro nás bezvýznamné, už máme vyšší úroveň. Hrály jsme s týmy ze třetí ligy a všechny jsme porazily. Hrály jsme i s týmem z vyšší ligy a taky jsme vyhrály, takže myslím, že bychom mohly být ve druhé lize. Ale musíme postoupit, takže to bude nejdřív za rok.  

Jaké další koníčky máte?

Žádné nemám, nestíhám. Doma maximálně pomáhám rodičům na zahradě a s domácností. Občas se chodíme koukat na hokej, chodíme se dívat i na ostatní týmy z Dynama, známe se s nimi a potkáváme se.

Máte nějakou speciální stravu?

Nemáme ji určenou, ale já sama se snažím držet a jíst to, co myslím, že je pro mě nejlepší. Ale občas mám chuť na Mekáč, tak si ho dám. Sladké vůbec nejím. Ale není to, že bych nemohla přibrat, já mám sklony přibírat, takže se musím držet.