Kdy jste začal s badmintonem a proč jste si vybral zrovna tenhle sport?

Mám starší sestru, která si našla kroužek badmintonu. Chodil jsem se koukat na tréninky a moc mě to bavilo. Také jsem se tedy přihlásil do kroužku a dvakrát týdně chodil na tréninky. Přibližně v osmi/devíti letech jsem vyhrál hned první turnaj, kterého jsem se účastnil, což mě samozřejmě nakoplo. Posléze jsem se dostával na celostátní turnaje, byl jsem poměrně úspěšný, to byla správná motivace. Také jsem se v Českém Krumlově dostal mezi dobrou skupinu lidí, kteří byli elitními badmintonisty.

Proč jste si vybral čtyřhru a jaká jsou její specifika?

Od začátku jsem hrával všechny disciplíny (dvojhru, čtyřhru a smíšenou čtyřhru). Na čtyřhru jsem se začal specializovat v posledních 4 letech, protože jsem cítil, že si musím vybrat jen jednu disciplínu. Zrovna to dobře vyšlo, protože jsem našel v klubu parťáka se stejnými ambicemi.

Nemůžete se věnovat dvouhře i čtyřhře?

Na takové úrovni, na které se pohybujeme, je to hodně obtížné a na 100 % se obojímu věnovat nejde.

A která disciplína vás baví víc?

Obě. Čtyřhra mě baví, a nakonec to samo vyplynulo, víc jsem se do toho vtáhl. V extralize nastupuji za Český Krumlov a letos máme poskládaný tým tak, že zaskakuju ve všech třech disciplínách.

Jak zvládáte cestování mezi Krumlovem a Budějovicemi? Dojíždíte denně?

Časově je to náročnější, ale dá se to zvládnout. Bydlím v Krumlově a do Budějovic dojíždím jenom do školy. Jinak v krumlovském klubu mám plné zázemí pro badminton, badminton tam má velkou tradici.

Zvládáte kromě studia a sportu ještě jiné aktivity?

Na jiné věci není čas. Co se týče aktivit, mám víc sportu než školy. Za týden tím strávím většinu času – dvě fáze tréninku denně s případným denním volnem, když není turnajový blok. Takže dvakrát denně trénink na dvě až dvě a půl hodiny. Potom s tím souvisí i fyzioterapie, kondiční a herní tréninky, posilovna dvakrát týdně…

Co vás na tréninku baví a nebaví?

Tréninky jsou samozřejmě náročné, ale vždycky je příjemné, když jdeme z herního tréninku na kondiční nebo do posilovny. Je to pestrá změna. Celkově být zavřený dvakrát denně v hale a hrát jenom badminton je docela náročné na psychiku. Větší prostor na trénování kondice přichází v létě po konci sezóny, tam ubývá herních tréninků a důraz je kladen na to, dobře se připravit kondičně na novou sezónu. Sezónu máme od září do července, nicméně turnaje se hrají pořád a většinou vrcholné akce typu Mistrovství Evropy či světa nebo Olympijské hry bývají v tomto období, takže trénink směřuje k těmto akcím.

Jakou práci byste si v budoucnu přál dělat? Počítáte přitom stále i s badmintonem?

Ve sportu to úplně nevidím. Myslím, že toho bude za kariéru dost. Chci se pohybovat v oboru, který studuju.

Jaké máte možnosti uplatnění?

To jsem ještě neřešil.

Vychází vám škola vstříc ohledně sportu a studia?

Mám individuální studijní plán, takže se na docházku nehledí, mám domluvu s vyučujícími. Studium mě baví, v rámci možností ho zvládám, je to zase něco jiného než badminton. Chci mít do budoucna pilíř, o který se můžu opřít.

V jednom rozhovoru jste zmínil, že z badmintonu nemáte ve výsledku téměř žádné příjmy. Nechtěl byste se sportem živit?

Badminton beru jako práci, která mě ale neživí. Jako reprezentant mám svazovou podporu, která se dřív odvíjela od výsledků. Teď v době covidu mám nějaký příjem, ale nepokryje to všechny náklady na turnaje, na které jezdíme. Se zbytkem nákladů pomáhají sponzoři. Že by mi něco zbývalo, to se říct nedá.

Máte nějaký sponzory?

Mám pár sponzorů. Mezi největší patří náš klub, kde hraju (SK Badminton Český Krumlov), naše město Český Krumlov, které nám pomáhá se zázemím, abychom mohli trénovat. A z velké části mi pomáhá také firma mého otce.  

Proč myslíte, že je na tom badminton hůř s finanční podporou než jiné sporty?

Badminton v ČR není zatím úplně populární sport. Teď zažívá velký boom, ale pořád je to hodně neznámý sport. Abychom se mohli bavit o tom, že mě to uživí, to bychom se museli ve čtyřhře pohybovat okolo 30. místa na světě. A v dnešní konkurenci, kde je špička hráčů z Asie, se to nikomu z českých hráčů nepovedlo. Je to hodně náročné. Turnajů bylo v minulosti méně a teď je takový boom, že si můžeme vybírat mezi třemi a více turnaji po celém světě v jednom týdnu. Když jsme měli kvalifikaci na Evropské hry, museli jsme v rámci “nahánění” bodů absolvovat turnaje i v destinacích, které jsou pro Čecha neznámé. U nás to byl větší turnaj v Íránu, kde jsme uhráli dobrý výsledek.

Kam ještě jste se s badmintonem podíval?

Dnes se hraje badminton po celém světe. V Africe, Jižní Americe či Asii nebo Austrálii. Na turnajích panují ale odlišné podmínky. Mnohokrát jsem zažil, že turnaj stejné kategorie má jinou pořadatelskou úroveň než někde jinde. Záleží hodně na prostředí. Já jsem jako junior byl například v Thajsku, Japonsku, nebo jsem absolvoval dva měsíční tréninkové kempy v Indii a Indonésii.

Zahrál jste si proti Asiatům?

Pravidelně jezdíme na mezinárodní turnaje a tam jsou Asiaté teď našimi pravidelnými soupeři. Je to s nimi těžké. Nejvíc turnajů se aktuálně kvůli covidu hraje v Evropě, a Asiaté chtějí hrát, takže jedou do Evropy, aby mohli hrát. A jsou to kvalitní hráči. Před měsícem jsme byli na turnaji v Holandsku, a tam hráli bývalí mistři světa, což na turnaji nižší kategorie úplně není běžné.

A vyhráli to?

Vyhráli to. Všichni chtějí hrát, takže hrají i na turnajích nižší úrovně, kam jsme dřív jezdili sbírat medaile. Teď hodně záleží na losu, kdy dostaneme tyhle špičkové hráče a skončíme třeba už v prvním kole.

Čím to je, že jsou lepší?

Jsou mrštnější, lépe předvídají, rozložením rychlosti a hbitosti jsou na tom líp než Evropani. Naopak Evropan má výhodu, že využívá taktiku. Proto jim Evropané dokáží konkurovat. Ale ve čtyřhře, kde je to všechno ve strašně rychlých výměnách, tak tam evropský hráč nemá tolik šancí. Ve dvouhrách je to jiné. Historicky se nejlepší badminton hraje v Číně. Je to země, kde je tento sport jako u nás hokej nebo fotbal. Dávají ho tam každý den v televizi. Podobně to mají i ostatní asijské státy jako Japonsko, Korea, Indie, Indonésie, Malajsie a další. Teď ale v době pandemie je Čína zavřená a čínští hráči moc turnajů neobjíždí.

Chtěl byste se dostat na olympiádu?

Byl to můj sen z mládí, ale ve čtyřhře je to pro Čecha téměř nereálné. Tím, že badminton má na olympiádě jenom omezený počet, je pro hráče lepší si vybojovat účast ve dvouhře, kde jsou kvóty mírnější. Pro olympiádu bychom museli být nejhůře 18. pár na světě. My jsme se před pandemií pohybovali kolem 70. – 80. místa. Světový žebříček vychází každý týden a my jsme teď 91. Tím, jak se nehrály turnaje, byl žebříček zmražený a teď se postupně rozmrazuje. Je lepší jezdit na turnaje, protože jinak bychom o naši pozici přišli. Ale na ty největší turnaje se dostane jen úzká světová špička.

Je v badmintonu výhoda vaše výška?

Je to výhoda i nevýhoda. Nemám potřebnou rychlost a dynamiku, ale mám sílu a údery, kterými dokážu jiné hráče zaskočit. Menší hráči jsou rychlejší a hbitější, ale nemají takovou agresi. Ve čtyřhře bych řekl, že je to mírnější výhoda.

Jaké nejlepší výsledky máte?

místo na Evropských hrách z roku 2019. Na Evropské hry nejradši vzpomínám, je to obdoba Olympijských her, je to stejná akce se vším všudy. To bylo asi nejvíc, na co jsem pyšný. Dále vítězství na mezinárodních turnajích juniorů i dospělých a mnoho medailí z těchto akcí. Také 3 tituly Mistra ČR ve čtyřhře a mnoho medailí z republikových šampionátů.

Do kolika let předpokládáte, že budete badminton na tak vysoké úrovni hrát?

Ještě bych chtěl minimálně do roku 2023, kdy budou další Evropské hry v Polsku. Náš cíl je se tam kvalifikovat a uhrát co nejlepší výsledek. Hezká by byla medaile nebo čtvrtfinále.

V jakém věku je vhodné s badmintonem začít?

5-9 let je optimální věk. Můj parťák začal v 11 a také to nevadilo. Ale vzhledem k tomu, jak se tělo malých dětí vyvíjí, tak nejlepší návyky se dělají hned od začátku, jakmile nastoupí do školy.

Hrají děti hned od začátku?

První rok, skoro dva, děti dělají základní věci, učí se držet raketu, hrát v nafouknutými balónky, protože je pro ně těžké trefit míček (u nás se slovo košíček moc nepoužívá, říkáme badmintonový míček). Dělají se základy atletiky, pohyb, obratnost a různé dovednostní věci a hry. Je to hodně obecné cvičení. Úplně jim hrát ještě nejde, protože si moc nezahrají v takto mladém věku. Ale za ten rok až 2 roky už se něco naučí.

Vy taky trénujete děti?

Když mám čas, tak ano. Když jsem chodil ještě na gymnázium do Krumlova, tak jsem na trénování podílel, teď už minimálně. Není moc času.

Kolik máte v Krumlově členů klubu?

Patříme k nejlepším klubům v republice a badminton má u nás velkou tradici. Z Českého Krumlova pochází mnoho elitních českých hráčů. Na to, jak malé město jsme, máme okolo 100-120 členů, což je docela dost.

Sledujete badminton v televizi?

Rád se dívám na ty nejvyšší turnaje, kde hrají ti nejlepší. Baví mě ta neuvěřitelná rychlost a dovednost ostatních a je to dobré i při učení a okoukávání nových věcí do naší hry. V rámci učení a analýzy sleduji i své zápasy.